Login:
Heslo:
 
Reklama: Bezpečnostní schránka Co to je bezpečnostní schránka.

Bronzové nářadí

 

 

 

 Každý dotek železa zhoršuje kvalitu a úrodnost půdy, každý dotek bronzu (mědi) ji obnovuje

Kromě toho, že bronzové zahradní nářadí výrazně zvyšuje výnosy a uzdravuje půdu je krokem k návratu k tradicím našich předků z dob Velké Moravy, Sámovy říše a časů ještě vzdálenějších....

Tehdy lidé obdělávali pole nářadím zhotoveným ze dřeva a mědi nebo bronzu...

Celosvětový pokles kvality a úrodnosti půdy je z velké části zapříčiněn používáním železa.

To by se vůbec nemělo dotýkat půdy a to z vícerých důvodů. Jeden z nich je tento: železo je magnetické a narušuje přirozené magnetické pole Země....

To je nezbytné pro normální růst a vývoj rostlin.

Dále proto, že mikročástečky železa uvolňované do půdy při obdělávání železnými nástroji mění elektromagnetické poměry v ornici, ta se pak snadněji vysušuje, zhutňuje a ztrácí humus.

Také astrologie podává vysvětlení, proč obdělávat pozemky bronzovým nářadím. Podle této nauky železo, jehož vládcem je Mars s půdou bojuje, chce ji přemoci. Naopak měď, jejímž vládcem je Venuše způsobí, že zahrada rozkvete. A cín (bronz je slitina 95 % mědi a 5% cínu) je kovem rolníků a také zvyšuje pevnost a odolnost mědi.

To, že bronz je pro obdělávání půdy nejvhodnějším materiálem potvrdily i pokusy V.Schaubergera v Korutanech v 30-tých letech minulého století.

 

 Nářadí je zhotovováno na Moravě. Počítáme s postupným zvyšováním počtu druhů nářadí.

 

Rotační kypřič   cena 1290

Slouží ke kypření záhonů, odstraňuje rašící plevel.  Průměr rotační části je 13 cm,

celková délka je 20 cm. (Nasazuje se na násadu obvykle používanou na hrábě)

 

 

Rýč  - váha cca 2 kg, celková délka 31 cm, největší

šířka 20 cm,  cena  po zdražení materiálu a energií  2 450 Kč

 

 

 

 

Vypichovák plevele  cena 590 Kč, délka 27 cm, šířka 2,5 cm, váha cca 0,35 kg

Sázecí lopatka velká  cena 890 Kč, celková délka 27,5 cm, největší šířka 7 cm, váha c

ca 0,5 kg

 

Sázecí lopatka malá, celková  délka 23 cm, cena 650

 

  motyčka s násadou 550 Kč

 

 

Trojprstý kypřič  590 Kč

 

Motyka srdcovka 1 090 Kč

Motyka běžná 950 Kč

Motyka úzká 690 Kč

 

 Vykopávač brambor  950 Kč, sekyrka 550 Kč, špičák 950 Kč

Bronzový srp  1390 Kč

Hrábě bronzové 1690 Kč, hrábě dřevěné z bronzovými prsty  1 100 Kč

(Současná verze  kombinovaných hrablí vypadá lépe než ta na obrázku)

 

 

Celobronzové hrabičky 690 Kč

 

Kypřicí hák 850 Kč

 Foto pošlu na požádání

 

Železné nářadí, používané několik posledních staletí k obdělávání půdy,

narušuje přirozený zemský magnetismus. Ten je nezbytný pro zdárný růst

plodin. Navíc mikročástečky železa, které se z nářadí dostávají

do půdy mění elektromagnetické poměry v ornici, půda pak hůře váže

vodu, vysušuje se a zhutňuje, ztrácí humus. Na takto narušené půdě, 

poničené ještě používáním chemikálií a umělých hnojiv, vyrůstají oslabené

rostliny, které pak mají vliv na zmenšení životní síly a odolnosti svých

konzumentů - lidí i zvířat. 

Alespoň na své zahrádce či políčku začněme používat neželezné nářadí,

nejlepší je k obdělávání půdy měď, resp. její slitiny /měď je příliš měkká,

měděným nářadím se dá obdělávat jen kyprá půda bez kamení/.

Toto nářadí nejen že nepřetíná magnetické siločáry země, ale do značné

míry půdu i uzdravuje. Čím vyšší je obsah mědi v nářadí, tím výraznější

je ozdravný účinek na půdu. Výnosy na pozemku obdělávaném např.

bronzovým nářadím se během 1 - 2 sezón zvýší min. o 1/3, rostliny jsou

pak zdravější a odolnější.  

Něco obdobného jako při obdělávání půdy železným nářadím se děje, když

krájíme ovoce, zeleninu či jinou "živou" potravu železným nožem. Dochází

nejen k narušení přirozeného magnetického pole plodin, ale i ke ztrátě značné 

části vitaminů a enzymů. Také železná lžička a příbory nepříznivě působí

na své uživatele, každý jejich dotyk bere část tělesného magnetismu

/energie/, oslabují nás.... .Lidé dřívějších staletí zřejmě dobře věděli, proč

používají stříbrné lžíce a jídelní náčiní /ti chudší jedli dřevěnými lžícemi/.

Místo železných nožů je vhodné používat nože bronzové, popř. ze

slitin mědi či stříbra. Keramické nože jsou málo odolné...... 

K vařeni jsou vhodné hliněné nebo měděné hrnce, železné

nepoužívejme....Ani železná struhadla, mlýnky a vše co

přichází do styku s potravinami.

 

                                                                                       Slávek Popelka                                                                                                                                    

 

   Tento symbol dívky chránící Zemi používáme k označení našich výrobků....

 

Znát pravdu o minulosti svého národa

 

            Historii píší vítězové. My jsme byli v 17. století, vinou své nesvornosti poraženi, elita národa vybita či přinucena k emigraci a naše země byla na tři století ovládnuta svými sousedy. Už z této vcelku známé skutečnosti se dá vyvodit, že mnohé v naší minulosti bylo jinak než jak nám bylo a doposud je předkládáno a jak ke své vlastní škodě věříme i my.

            Domníváme se například, že jsme a vždy jsme byli malým, bezvýznamným národem, který byl ve srovnání se svými sousedy spíše na nižší úrovni. To je ale verze vítězů. Uveďme si zde některá fakta, která do tohoto obrazu příliš nezapadají.

            Československé legie jako jediné dokázaly úspěšně vzdorovat přesile bolševických armád a na několik let udržet pod kontrolou značnou část ruského území. Turci, kteří po půl tisíciletí smrtelně ohrožovali Evropu, byli zastaveni za významného přispění našeho národa, který po více jak 200 let nesl hlavní tíhu boje proti tureckému nebezpečí. V době husitských válek jsme dokázali zvítězit nad armádami celé Evropy a navzdory tehdy všemocné katolické církvi jsme se stali první protestantskou zemí. Za vlády císaře Karla IV. a některých Přemyslovců patřilo české království mezi nejvýznamnější evropské státy a vícekrát se na našem území rozhodovalo o osudech Evropy. A ještě dříve, kam už národní povědomí téměř nedosahuje, za dob Velké Moravy a Sámovy říše jsme byli místní velmocí, která dokázala opakovaně rozdrtit největší vojenskou sílu tehdejší Evropy – armády Franků. Děsivá porážka, kterou Frankové utrpěli u Wogatisburgu a po které se půl století neodvážili vstoupit na slovanské území, nemohla být dílem nějakého malého, teprve před nedávnem se zde usídlivšího kmene. Tvrzení, že naši předkové osídlili toto území až v pátém století našeho letopočtu, v době stěhování národů, je verzí germánských dějepisců a je to pravda jen zčásti. V pátém století do střední Evropy dorazily bojovné kmeny Čechů a Polanů, které později sehrály významnou roli při zadržování germánského náporu. První, mnohem početnější vlna slovanského osídlení však proběhla už před rokem 1000 př. n. l. Tento přátelský, mírumilovný lid vykácel pralesy, vysušil močály a proměnil je v úrodná pole a pastviny pro svá početná stáda. V průběhu staletí postavil množství osad, hradišť. Vždy s otevřenou náručí přijímal příchozí a vždy tvořil na našem území výraznou většinu (i v době příchodu Keltů a Germánů). Jeho sídla se rozkládala na území od Alp až k Černému moři, od Baltu až po Jadran. Dokladem toho, jak velká byla oblast osídlená našimi předky a dorozumívající se staroslověnštinou je i fakt, že křesťanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří přišli z oblasti dnešního Řecka, se bez potíží dorozuměli s místním obyvatelstvem.

            Původním náboženstvím tohoto národa byl bráhmanismus, z jehož bohů a bohyň časem povstal slovanský panteon v čele s Perunem. Naši předkové měli ve velké úctě stromy (lípy), studánky a prameny, věřili v existenci přírodních bytostí (víl, rusalek, skřítků atd.) s nimi spjatých. Prajazykem, kterým se dorozumívali před odchodem ze své dávné vlasti, ležící někde na území dnešního Iránu, byl sanskrt. Sanskrtská věta „Kavajó dhané lubjanti“ /Kavi, od toho odvozeno kvičet, kvíkat/ tj. Pěvci milují dary, vcelku jasně ukazuje na příbuznost se staroslověnštinou.

            Tento národ se po dlouhou dobu řídil příkazy svých náboženských textů /Véd/, z nichž jeden z hlavních byl Ahinsa (nenásilí, neubližování). V důsledku toho se stával častým cílem agrese výbojných národů.

            Římany byl nazýván „Ethné megalá“ (převeliký národ). Existují o tom četné záznamy v římských letopisech a kronikách a byl oním národem, který zastavil římskou expanzi za Dunaj. Po dlouhou dobu nebyl centrálně řízen a vojensky organizován a jsa napaden, bránil se udatně, ale nevojensky. Teprve po pádu Říma, pod narůstajícím tlakem Franků (slovo Frank vzniklo od staroslověnského wranken, tj. vrahové) vytvořil centrálně řízené státní útvary (Sámova říše a Velká Morava). Jejich vyspělost dokumentují i dochované zápisky arabských kupců z 9. stol., kteří přestože procestovali celý tehdy známý svět včetně byzantských velkoměst, stanuli v úžasu před sídlem krále Svatopluka a nazvali ho „Doposud nikdy nevídaným hradem“.

            Skutečnost, že tak málo víme o Velké Moravě i o tom, co bylo předtím, má několik příčin. Jednou z nich je i stavební materiál používaný našimi předky. Většinu svých staveb vytvořili ze dřeva, kterého bylo na našem území vždy nadbytek, a z cihel z nepálené hlíny.     I vlivem této skutečnosti byl rozsah zkázy způsobený Maďary po pádu Velké Moravy obrovský. Popelem lehla většina sídel, hradišť, chrámů a spolu s nimi i vše ostatní. Další příčinou je nezájem vládců nástupnických států o pravdivou interpretaci minulosti.   A tak dnes víme o Velké Moravě méně než o vzdálených říších zaniklých před mnoha tisíci lety.

Po pádu Velké Moravy vojsko českého knížete obsadilo malou část území zanikající říše. Zbytek byl postupně poněmčen, pomaďarštěn, popolštěn, porumunštěn… Je doložitelné, že ještě za vlády Karla IV. existovala na severozápadě od našich hranic dvě slovanská knížetství (Horní a Dolní Lužice), že přinejmenším polovina dnešního Rakouska, které ve středověku patřilo k zemím koruny české, mluvila slovansky, že i části Bavorska byly v té době ještě obývány Slovany. Také na území dnešního Maďarska, přes tvrdou maďarizaci, existovaly ještě v 19.    a ve větší míře v 18. stol. slovansky mluvící vesnice.

            Maďaři, když se s dovolením vládců Velké Moravy usídlili v Panonii, byli kočovným mongolským kmenem. Od svých hostitelů se naučili řemeslům, zemědělství i všemu ostatnímu. Odvděčili se tím, že když většina bojeschopných mužů hájila západní hranice před dalším nájezdem Franků, vpadli svým hostitelům do zad a tím způsobili zánik říše. To, že dnes většinou  vypadají jako Evropané a ne jako Mongolové, je díky skutečnosti, že do sebe v průběhu staletí přijali většinu slovanských genů (dnes mají Maďaři 70 – 80% slovanské krve).

            Morava si po dlouhou dobu udržovala, vedle značné míry samostatnosti, i jazykovou, zvykovou a povahovou odlišnost od Čech, která je znatelná ještě i dnes. Jazyk Moravanů   a Slováků si byl po dlouhou dobu velmi blízký, protože vycházel ze společného základu – staroslověnštiny. Staročeština zase měla mnohé společné rysy se staropolštinou.

Dnes už jen málo z nás ví, že jsme spolu se Slovinci, Slováky, Slezany (i polskými) jedním z posledních zbytků kdysi velikého, vyspělého, bohatého národa. To, co se dělo po dlouhá staletí, kdy nám přicházející cizáci brali náš majetek, půdu, ženy, se v moderní obdobě děje     i dnes. Našemu národu dokonce hrozí, že klesne na ještě nižší úroveň, než je úroveň někdejších agresorů, kteří ho o tolik připravili.

            Po roce 1989 jsme se důvěřivě otevřeli světu. Dravé a bezohledné zahraniční firmy, banky i jednotlivci, jejichž hlavním cílem bylo urvat co nejvíc, se vrhli na naši zemi. Tehdejší političtí vůdci jim v tom nejenže nebránili, ale dokonce je povzbuzovali (V. Klaus: „Jen víc takových Kožených“) a asistovali jim.

            Výsledek je pro nás téměř tragický. Žijeme v zemi, kde nám toho už moc nepatří. Stát, přestože v krátké době rozprodal většinu majetku, má obrovský dluh. Je nám předkládána úpadková kultura a vnucován konzumní styl života spojený s rychlým zadlužováním rodin. Lichva a prostituce už začínají být prezentovány jako normální způsob podnikání. Vychytralost už má přednost před poctivostí, překupnictví před pracovitostí.

Kdo zastaví tento úpadek?

Duše národa volá o pomoc. Nenechme ji zahynout.                        Slávek Popelka

Další nabídka   www.Alcyone-Popelka.cz 

 

 

 

 

 

Rýč
 
© bronzovenaradi.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma